Nizozemí

29.07.1973

V holandském Zandvoortu se konal desátý závod automobilů formule 1 a byl poznamenán tragickou smrtí pětadvacetiletého angličana Rogera Williamsona.
Roger v devátém kole předjel dalšího nováčka Davida Purleye, poté v rychlosti 250km/h nezvládl svůj March a v zatáčce Panorama narazil do nové ochranné bariéry. Jeho vůz se převrátil koly vzhůru a začal hořet.
    David Purley okamžitě zastavil, přeběhl trať a snažil se vyprostit Williamsona z vozu. Potřeboval však převrátit vůz na kola, ale to se mu nepodařilo. Jeho počínání přihlíželi vyděšení pořadatelé, ti však neměli odvahu se přiblížit k hořícímu vozu. Roger v tu chvíli žil a domluvil se s Purleyem, aby radši hasil oheň.
Purley přeběhl trať a sebral hasící přístroj přihlížejícímu pořadateli a vrátil se k hořícímu vozu. Hasil marně, hasící přístroj byl na takový požár příliš malý. Zahodil ho a křičel na pořadatele, aby mu pomohli vůz obrátit na kola. Marně.
    Obrátil se tedy o pomoc na diváky za drátěným plotem. V tom se pořadatelé probudili a začali mu bránit a odtahovali ho pryč od ohně. Popral se s nimi a znovu se vrhnul do boje s plameny.
    Černý dým z hořícího vozu bylo vidět daleko, ale závod pokračoval. Purley dokonce mával na projíždějící vozy, ale nikdo nezastavil. Požární vůz dorazil po nekonečných osmi minutách, bylo již pozdě.
    Tragická událost vyvolala velký ohlas. Předseda asociace jezdců Denis Hulme kritizoval pořadatele, že nepřerušili závod a nazval je dokonce vrahy!!!
Velmi rozhořčen byl i Enzo Ferrari, který sledoval závod v televizi. Čisté svědomí však nemají zřejmě ani jezdci. Nikdo z nich nezastavil a nepomohl.
    Ironií je, že u nejvyšší sportovní komise byl ustaven sbor záchranářů, který měl mít premiéru právě v Zandvoortu. Náklady by byly minimální, pouze cestovní náklady ve výši dva tisíce marek. Pořadatelé je odmítli s tím, že jejich zabezpečení je dostatečné. Přitom rychlé vozy s mohutnými hasícími přístroji měli být rozestavěny podél celé trati a jeden z nich měl stát právě v místech tragédie . . . .
    Závod se stal kořistí Jackie Stewarta, který se stal nejúspěšnějším jezdcem historie. Bylo to totiž jeho šestadvacáté vízězství a překonal už svého krajana a vzdáleného příbuzného Jima Clarka. Vítězství bylo pro Stewarta mimořádně důležité i pro vývoj v mistrovství světa. Odpoutal se od Fittipaldiho a vede tabulku o deset bodů. Za Brazilce se navíc dotáhl na dva body Cevert. Který dojel v Zandvoortu na druhém místě a zpečetil tak triumf týmu Tyrrell. Naopak vrcholu dosahuje krize ve stáji Ferrari, ta totiž do Holandska vůbec nepřijela!
    Okruh byl zprvu ve znamení výkonů Ronnie Petersona, který letos už pošesté z deseti závodů dosáhl nejlepšího času v tréninku. Až za ním skončily oba vozy Tyrrell. V pátek když pršelo, byly nejrychlejší vozy obouvající pneumatiky Firestone. Nejrychlejší byl Regazzoni před Laudou na BRM a Amonem na Tecnu!
    V sobotu na suchu bylo vše při starém. Nebezpečnou havárii zažil Fittipaldi. V rychlosti 225km/h rozbil stroj a nemohl se vůbec dostat ven z vozu, vysvobodil ho až Mike Haillwood. Fittipaldi si natolik pochroumal koleno, že měl potíže s chůzí a pořadatelé ho nechtěli pustit na trať. Členové týmu pomohli Fittipaldimu nastoupit do vozu, aby objel několik okruhů a přesvědčil organizátory, že je v pořádku. Nepočítal se však jeho sedmý nejlepší čas z tréninku, kterého dosáhl ještě před nehodou, ale čas mnohem horší, dosažený až po zranění s náhradním vozem.
    V samotném závodě hrál prim Peterson, který vyrazil jako blesk před Stewartem. Dobře si vedl Pace na Surteesu, který se držel na třetím místě a odrážel útoky Ceverta. Fittipaldi nestačil a ve čtvrtém kole odstoupil pro bolesti v koleně. Cevert se v šestém kole dostal na třetí místo a začal stíhat vedoucí dvojici.
    Deváté kolo přineslo tragickou Williamsonovu nehodu, závod však pokračoval dál.
Peterson vedl v polovině závodu před Stewartem o čtrnáct sekund, za Ceverta se na čtvrté místo probojoval James Hunt na Marchu týmu Hesketh a na páté Hulme.
    Pouhých devět kol před cílem začal Peterson zpomalovat a odstoupil. Jeho smůla letos nemá konce a opět byla na vině převodovka. Vedení převzal Stewart a získal mimořádně cenné vítězství.
    James Hunt potvrdil, že jeho výkony z minulých závodů nebyly náhodné. Při své čtvrté Grand Prix dojel potřetí na bodovaném místě a stanul dokonce na stupních vítězů.
    Smůlu měl u Ensignu Rikky von Opel dosáhl dobrého čtrnáctého času v tréninku, ale v nedělních dopoledních jízdách havaroval a zlomený závěs kola mu znemožnil start. Rozhodně lze však ve stáji Mo Nunna vidět pokroky. Spokojený mohl být Gijs van Lennep. Právě doma při záskoku u Williamsu získal svůj první bod a zároveň je to první bod pro vůz Iso Rivolta.

1973 Dutch Grand Prix